Martin Kupka: Každá miliarda investovaná do dopravní infrastruktury zvyšuje HDP(Dopravní noviny) Česká republika v posledních letech významnou měrou podporuje výstavbu dopravní infrastruktury.
O vyjádření, jak hodlá financovat její rozvoj v následujících letech, ale také o pohled na další témata související s dopravou, jsme požádali ministra dopravy Martina Kupku.Koncem března jste uvedl, že nástup elektromobility v Česku bude rychlejší a aktuální stav dobíjecí infrastruktury hodnotíte jako dobrý. Bude však na podporu vozidel i dobíjecích stanic dostatek financí? V případně dobíjecí infrastruktury se vzhledem k počtu vozidel nebude jednat jen o hlavní tahy, jak požaduje nařízení AFIR…Díky účinné spolupráci státu a veřejného sektoru se nám daří cíle stanovené evropským nařízením AFIR i Národním plánem čisté mobility na rok 2025 plnit. V současné době máme v České republice bezmála čtyři a půl tisíce dobíjecí bodů, které by podle evropských propočtů zvládly obsloužit skoro sto tisíc elektromobilů. To výrazně převyšuje aktuální počet elektromobilů, které jezdí po českých silnicích.Ačkoli tedy situace vypadá dobře, nezahálíme. Ministerstvo dopravy již letos v lednu vypsalo v Programu Doprava 2021–2027 (OPD3) dvě výzvy na podporu dobíjecí infrastruktury. Výzvy se od sebe liší nejen svým věcným zaměřením a výší dostupné alokace, ale také rozsahem podpory.Výzva č. 12 je určená na podporu rozvoje infrastruktury běžných dobíjecích stanic ve městech a obcích a má alokaci ve výši sedm set milionů korun z Fondu soudržnosti EU. Žadatelé mohou v této výzvě získat prostředky až do výše osmdesáti procent způsobilých výdajů projektu. Ve výzvě č. 13 podporujeme rozvoj rychlodobíjecí infrastruktury pro osobní vozidla na transevropské dopravní síti TEN-T. Tady je alokace pět set milionů korun, které jdou také z Fondu soudržnosti EU, a v tomto případě mohou žadatelé dostat až sedmdesát procent ze způsobilých výdajů projektu.Další výzvy na podporu dobíjecích stanic pro osobní vozidla mimo síť TEN-T, dobíjecích stanic s bateriovým úložištěm a dobíjecích stanic pro nákladní vozidla jsme vypsali koncem března. I zde je na každou výzvu alokace pět set milionů korun.Vzhledem k tomu, že celková výše prostředků v programu OPD3 je šest miliard korun, věříme, že tyto výzvy a finance pomohou rozkvětu čisté mobility v ČR.Daří se vám držet tempo a vysokou úroveň rozestavěnosti dopravní infrastruktury. Rostou však vstupy, počítá se s rozvojem jaderné energetiky, na kterou půjdou další obrovské částky. Kde se na to vše vezmou prostředky? Nebude dopravní infrastruktura nakonec upozaděna?Fungující a moderní infrastruktura je základní podmínkou pro ekonomický a společenský rozvoj České republiky. Je to páteř země, od níž je odvislé vše ostatní. To znamená, že na její výstavbu a modernizaci prostředky zkrátka musíme najít. Mimo jiné také proto, že na základě makroekonomických dopadů investičních výdajů na výstavbu dopravní liniové infrastruktury vyvolá jednotkové navýšení investic/výdajů přírůstek HDP v rozmezí 0,59-0,64. To znamená, že každá miliarda korun investovaná do výstavby liniové dopravní infrastruktury zvedá HDP ČR nejméně o šest set milionů korun. A úměrně tomu rostou i příjmy státního rozpočtu.Letos, stejně jako minulý rok, máme k dispozici rekordní rozpočet – celkem 150,1 miliard korun, který nám umožňuje pracovat na řadě klíčových projektů. Ať už ve fázi přípravy, nebo realizace. Přesto je jasné, že ze státních financí všechny potřebné investice nepokryjeme. Proto současně hledáme i jiné zdroje.Jednou z cest je půjčka od EIB až do výše sedmi miliard eur na financování železničních projektů v letech 2023–2027. Úvěry nám pomůžou s velkými projekty, jako jsou hlavní železniční koridory a uzly TEN-T. V dalších letech pak mohou být z evropských zdrojů podporovány také regionální železniční tratě.V neposlední řadě počítáme s financováním velkých staveb dopravní infrastruktury pomocí projektů PPP, tedy ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru.Projekty PPP se uvádějí jako jedno z řešení. Dálnice D4 však není typický projekt PPP, vše připravilo předem ŘSD, šlo de facto jen o investici. Navíc jsou zde výhrady, že je to zbytečně drahé. Jak by projekty PPP u dopravní infrastruktury měly v budoucnu vypadat?PPP D4 spočíval v tom, že koncesionář dokončí projekt konkrétních dálničních úseků, postaví je a bude je provozovat a udržovat do konce platnosti koncese, což je 27,5 roku. Jedná se o typický PPP projekt připravený v souladu s mezinárodními standardy a best practice. Mimochodem, tento projekt získal dokonce mezinárodní ocenění.Koncesionářská smlouva neobsahuje inflační doložku pro období výstavby a koncesionář tak musel cenu dodržet i při vysoké inflaci roku 2020, kdy byly podané nabídky. Konce