Alexandr Vondra: Rychlý a nepromyšlený Green Deal podkope prosperitu Evropy, může nás to uvrhnout do nicotnosti(Reflex) Na vystoupení z EU bychom šeredně doplatili.

Životní úroveň by dramaticky poklesla. Příliš rychlým a nepromyšleným Green Dealem podkopeme konkurenceschopnost a prosperitu Evropy. Jakmile budou mít lidi pocit, že čelí hrozbám a nebezpečí, že nejsou v bezpečí, vývoj půjde na úkor svobody.Televize Euronews zveřejnila před několika dny průzkum agentury Ipsos, která předpověděla, že kandidátky koalice SPOLU, dále Pirátů a STAN získají v červnových volbách do Evropského parlamentu dohromady 51 procent hlasů. Hnutí ANO pak přes 26 procent. To jsou jiné predikce než v případě sněmovních voleb. Proč tomu tak je?Ta čísla mě nepřekvapují, v zásadě odpovídají datům, s nimiž pracujeme i my. Zásadní pro nás je, že koalice SPOLU je jediný subjekt, který může Andreje Babiše v eurovolbách porazit.Ale mnoha členům ODS se nelíbí, že do nich strana nešla sama. Byl to dobrý nápad, jít spolu v koalici i do těchto voleb?Převážil argument, a já jsem ho nakonec uznal, že i když se v některých evropských otázkách ódéeska, topka a lidovci liší, tak má cenu jít spolu, protože můžeme vyhrát. Nikdo jiný Babiše nemůže porazit.To vám Antibabiš vystačí navždy? Evropské volby jsou přitom jiné, je to jeden obvod, bývá daleko nižší účast, proto budou i jiné výsledky.V roce 2021 jsme při volbách do české Poslanecké sněmovny viděli střet, jenž jasně souvisel s Babišem. To trvá dál, ale u eurovoleb výsledky daleko více ovlivní účast. Ta bývá nižší, ale tendenci k nim chodit mají lidi, kteří se o otázky Evropské unie více zajímají, a jsou to spíše naši voliči než voliči Babiše. A to může rozhodnout.Před deseti lety byla účast při volbách do Europarlamentu katastrofální, pouze 18,20 procenta. Před pěti lety pak 28,72, to taky nebyla žádná hitparáda. Jaký je váš odhad na červen?Myslím, že to číslo bude začínat trojkou. Před lety měli lidi pocit, že eurovolby jsou o ničem, že kandidáti, kteří uspějí, po nich zmizí v Bruselu. V posledních letech vidím změnu. Já se celých pět let snažím pořád o práci v Evropském parlamentu mluvit v českých médiích a myslím, že se mi to daří. A navíc – já jsem se tam neodstěhoval, bydlím pořád v Litoměřicích, do Bruselu lítám, do Štrasburku jezdím autem a někdy tam přespím v hotelu, když na sebe jednání navazují. Ihned se pak ale vracím domů, zodpovídám se voličům v Česku, ne v sídle Evropského parlamentu. Druhým faktorem je, že si už mnohem více lidí uvědomuje, že náš každodenní život zásadně ovlivňuje evropská legislativa. Výhody jako svobodné cestování, podnikání či studium v zemích EU už bereme jako samozřejmost, ale stále více řešíme i některé problémy a náklady, které jsou s členstvím v Evropské unii spojeny. Proto roste zájem o to, co se v Evropě děje, jak nás to ovlivňuje a co s tím můžeme udělat.Někteří lidé si ale pořád myslí, že europoslanci zastupují zájmy Bruselu, ne své země. Z čeho to plyne?Za prvé, to není pravda. Za druhé, mě zajímá především to, zda se mi něco povede prosadit pro naši zemi. Dělám to celý život. Pomáhal jsem se sametovou revolucí, myslím, že jsem v ní po boku Václava Havla sehrál důležitou roli. Pomáhal jsem dělit českou a slovenskou diplomatickou službu, vyjednával jsem Česko-německou deklaraci, vyjednával o vstupu do NATO. Jediné, co člověka v práci zahřeje, je, když dosáhne dobrého výsledku. Stejně pojímám i misi v Europarlamentu. Představa, že bych to tam jen odseděl a sebral peníze, jde absolutně mimo mě.Čekalo se, že se v Europarlamentu budete věnovat zahraniční politice, jak to děláte celý život. Proč jste se rozhodl jinak?Celý život jsem tíhl k věcem kolem životního prostředí, vystudoval jsem přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V Evropském parlamentu jsem se dostal k věcem, jež jsou důležité, například obhájit, a to bylo skutečně těžké, že jaderná energie je čistá a že pro Česko je životní nutnost. Založil jsem s Francouzi platformu přátel jádra mezi europoslanci. To tam dvacet let nebylo, to Němci zrušili. Bojoval jsem také s úspěchem za prodloužení možnosti déle prodávat auta se spalovacím motorem, to je pro českou ekonomiku zcela zásadní. Naopak v zahraniční politice nemá Evropský parlament kompetence.Byl jste hlavním zpravodajem při návrhu takzvané normy Euro 7, která nakonec zmírňuje omezení emise u aut. Považujete to za svůj největší úspěch v Euro parlamentu?Ano, společně s tou změnou pohledu na jadernou energii. Norma Euro 7 není vítězství 10:0, ale je to dobrý kompromis. Kdyby prošlo v případě aut to, s čím přišla Evropská komise, tak by to znamenalo, že automobilky včetně Škodovky by musely vyřadit z výroby auta se spalovacími motory už velmi brzy. Jenže na dražší elektromobil mnoho lidí nemá peníz